Jak se zbavit iluzí a žít sebe sama?

Když se řekne prosperita. Co se ti vybaví? Něco, po čem toužíš nebo něco, co je ti velmi vzdálené?

Ať tak či tak, oboje je v pořádku. Tento článek (ani žádný z mých následujících) nemá v úmyslu něco soudit. To je hudba minulosti. Nicméně ráda dávám prostor k poznání sebe sama o něco lépe. I kdyby každý den o jednu maličkost.

A to, co mi přineslo posledních několik velmi náročných měsíců, bylo právě v první řadě to, začít se obracet do sebe a ptát se sebe sama. Co pro mě znamená prosperita? Co pro mě znamená hojnost? Co pro mě znamená úspěch? A postupně jsem začala docházet k tomu, že jsem ten obraz, co to pro mě MÁ znamenat, převzala od ostatních lidí.

A to je taky v pořádku! Je to po generace velmi přirozený postup. Takhle má vypadat život. Takhle má vypadat podnikání. Takhle má vypadat partnerství. A tak se snažíme tento obecně přijatelný obrázek zhmotnit. Někdy tvrdou dřinou a někdy nakopak zbožným přáním a falešnou manifestací.

Jenže ani jedno nefunguje. Proč? Protože v obou případech utíkáme sami od sebe. A tak budujeme iluzi. Někdo to zjistí po cestě (jako třeba já), a někdo ve chvíli, kdy tomuto obrázku obětuje celý život a v momentě, kdy se naplní, to štěstí prostě nepřijde.

Proto jediná cesta ke skutečné vlastní prosperitě, ke skutečnému vlastnímu úspěchu, je vnímat realitu pravdivě. Takovou, jaká je. A v ní se vždycky, VŽDYCKY, skrývá plno penězi nevyčíslitelných darů. Plno odpovědí. Plno indicií.

Dnes je to 4 měsíce, kdy jsem si začala nový obrázek skládat sama, od úplného začátku. Postupem času se stával jasnějším a jasnějším. Přineslo mi to velkou úlevu a lehkost. Přestala jsem vnímat zahlcení a chaos. Pravidelně se mi dějí synchronicity. Objevila jsem svou skutečnou vášeň. Tvořím s radostí. Vše mi chodí snadno. A jediné, co mi to vždycky na chvíli pokazí, je hlas zvenku, který se mě snaží přesvědčit, že to tak nemá být.

Jenže po pár minutkách se začnu usmívat, vrátím se k sobě a jedu dál. Protože vím. Už to není věřím. Už to není znám. Už to není učím se. Už je to VÍM. A žiju.